C'il Zero

Mezi vsemi temi penezi a ohromnou spoustou casu – v soucasnosti predn'asel jen na nekolika lekc'ich t'ydne – se Reid snazil zamestnat, jak nejv'ic to slo. Jelikoz pokud se zastavil, byt jen na okamzik, znamenalo to pro nej zac'it prem'yslet a prem'yslet znamenalo pripom'inat si ruzn'e veci, mezi nez nepatrily jen str'ipky ztracen'ych vzpom'inek, ale tak'e jin'e, stejnou merou nepr'ijemn'e veci.

Jako treba tech devet jmen, kter'a si zapamatoval. Tech devet tv'ar'i, kter'e se mu vryly do pameti. Tech devet zivotu, kter'e vyhasly kvuli tomu, ze selhal.

„Ne,“ zaseptal si pro sebe tise, zat'imco st'al s'am v preds'ini sv'eho nov'eho domu. „Tohle nem'as zapotreb'i.“ Nechtel si to pripom'inat, ne ted. Nam'isto toho zam'iril do kuchyne, kde Maya zrovna proces'avala lednicku a hledala neco k j'idlu.

„Asi objedn'am pizzu,“ ozn'amil. Kdyz nic neodpovedela, dodal: „Co r'ik'as?“

S povzdechem zavrela lednicku a oprela se o ni. „Je to fajn,“ rekla jednoduse. Pak se rozhl'edla kolem. „Tahle kuchyn vypad'a l'ip. L'ib'i se mi to stresn'i okno. A zahrada je taky vets'i.“

Reid se usm'al. „Myslel jsem tu pizzu.“

„J'a v'im,“ odvetila a pokrcila rameny. „Jen mi pripad'a, ze v posledn'i dobe preferujes vyh'ybat se dan'emu t'ematu, tak si r'ik'am, proc to nedelat taky.“

Reid sebou pri jej'im neomalen'em t'onu trhl. V'ic nez jednou uz se z nej snazila dostat informace o tom, co se stalo, kdyz zmizel, ale jejich konverzace vzdycky koncila stejne: on tvrdil, ze jeho kryc'i historka je pravdiv'a, zat'imco ona se nastvala, protoze vedela, ze j'i lze. Pak to vzdycky zhruba na t'yden nechala b'yt a n'asledne se cel'y ten zacarovan'y kruh opakoval.

„K takov'emu postoji nen'i duvod, Mayo,“ rekl.

„Jdu zkontrolovat Saru.“ Maya se otocila nap podpatku a odesla z kuchyne. Jen o chvilku pozdeji ji slysel vych'azet nahoru po schodech.

Frustrovane si promnul koren nosu. V takov'ych chv'il'ich mu Kate chybela nejv'ic. Vzdycky vedela, co r'ict. Vedela by si rady se dvema dosp'ivaj'ic'imi devcaty, kter'a si prosly t'im, c'im si prosly jeho dve dcery.

Jeho odhodl'an'i udrzovat je v nevedomosti pomalu sl'ablo. Nedok'azal se primet k tomu, aby jim znovu odrecitoval kryc'i historku, kterou mu podstrcila CIA a nak'azala mu, aby ji rekl sv'e rodine a kolegum, kdyby se ho ptali, kam na t'yden zmizel. Cel'a historka znela n'asledovne: u jeho dver'i zazvonili feder'aln'i agenti a z'adali ho o pomoc pri dulezit'em pr'ipadu. Jako profesor na prestizn'i univerzite byl Reid v ide'aln'i pozici, aby jim pomohl s v'yzkumem. Z toho, co jeho dcery vedely, str'avil vetsinu toho t'ydne v konferencn'i m'istnosti, hloubal nad knihami a z'iral do poc'itace. To bylo vse, co jim mohl r'ict, a detaily si musel nechat pro sebe.

Rozhodne jim nemohl povedet o sv'e pr'isne tajn'e minulosti jako agent Zero, nebo o tom, ze pomohl zabr'anil Amunu v bombov'em 'utoku na Svetov'e ekonomick'e f'orum v Davosu ve Sv'ycarsku. Nemohl jim r'ict, ze v prubehu nekolika m'alo dn'i vlastn'ima rukama zabil v'ic nez tucet, z nichz kazd'y byl zn'am'ym teroristou.

Musel se drzet t'e neurcit'e kryc'i historky. Nejen kvuli CIA, ale tak'e v z'ajmu bezpec'i sv'ych devcat. Zat'imco byl pryc a pob'ihal jako potrhl'y po cel'e Evrope, jeho dve dcery byly nuceny opustit New York a str'avit nekolik dn'i samotn'e, nez je vyzvedla CIA a odvedla je do 'ukrytu. Moc nechybelo a m'alem je unesla dvojice fanatiku od Amunu, coz byla myslenka, kvuli kter'e Reidovi i ted vst'avaly hruzou vlasy na hlave, protoze to znamenalo, ze teroristick'a organizace m'a sv'e cleny rozeset'e i po Spojen'ych st'atech. Jeho ochranitelsk'a povaha se t'im jeste v'ic prohloubila.

Devcatum rekl, ze ti dva chlapi, kter'i na ne zacali dot'irat, byli clenov'e m'istn'iho gangu, kter'y un'asel deti z okol'i. Sara vypadala, ze takov'emu pr'ibehu moc never'i, ale prijala ho s presvedcen'im, ze jej'i otec by j'i prece nikdy nelhal (kvuli cemuz se Reid c'itil jeste v'ic mizerne). V kombinaci s jej'im tot'aln'im odporem k cel'emu t'ematu to stacilo k tomu, aby o tom uz nemluvila a posunula se v zivote d'al.

Maya byla naopak extr'emne skeptick'a. Nejenze byla dostatecne chytr'a na to, aby j'i to doslo, ale byla behem toho martyria s Reidem v kontaktu pres Skype a ocividne si sama dala dohromady dostatek informac'i, aby na jejich z'aklade mohla tvorit nejak'e z'avery. Byla svedkem toho, jak rukou agenta Watsona zemreli dva fanatici a od t'e doby se 'uplne zmenila.

Reid nemel nejmens'i ponet'i, co s t'im delat. Proto se jen snazil pokracovat v zivote co nejv'ic norm'aln'im zpusobem.

Reid vyt'ahl telefon a zavolal do pizzerie kousek od jejich domu, aby objednal dve stredn'i pizzy; jednu s extra s'yrem (Sarina obl'iben'a) a druhou s p'arkem a zelenou paprikou (Mayina obl'iben'a).

Jen co zavesil, uslysel na schodech kroky. Maya se vr'atila zp'atky do kuchyne. „Sara si sla zdr'imnout.“

„Zase?“ Vypadalo to, ze Sara spala behem dne v posledn'i dobe celkem casto. „Copak v noci nesp'i?“

Maya pokrcila rameny. „Netus'im. Mozn'a by ses j'i mohl zeptat.“