Эпоха «остранения». Русский формализм и современное гуманитарное знание

Kříž M. Boj o strukturalismus: Archeologie českého literárněvědného strukturalismu. Olomouc, 2014.

Mathauser Z. Básnivé nápovědi Husserlovy fenomenologie. Praha, 2006.

Mukařovský J. Máchův Máj [1928] // Mukařovský J. Kapitoly z české poetiky 3. Praha, 1948. S. 9–202.

Mukařovský J. O současné poetice [1929] // Mukařovský J. Studie z poetiky. Praha, 1982. S. 22–33.

Mukařovský J. Umělcova osobnost v zrcadle díla: Několik kritických poznámek k uměnovědné teorii i praxi // Akord 1931. IV. S. 253–263.

Mukařovský J. Poznámky k sociologii básnického jazyka // Slovo a slovesnost. 1935(a). Roč. 1. № 1. S. 29–39.

Mukařovský J. Dialektické rozpory v moderním umění [1935(b)] // Mukařovský J. Kapitoly z české poetiky 2. Praha, 1948. S. 290–307.

Mukařovský J. Kapitoly z české poetiky 1: Obecné věci básnictví. Praha, 1948.

Mukařovský J. Úvod do estetiky [1931–32] // Estetika. 1986. Roč. 23. № 5. S. 25–45.

Pospíšilová A. Ruský formalism // Listy pro umění a kritiku. 1933. Roč. 1. S. 407–412.

Sedlák J. V. O díle básnickém. Jeho podstata a výklad. Praha, 1935.

Schmid H. Struktury a funkce: Výbor ze studií 1989–2009. Praha, 2011.

Sus O. Český formalismus a český prestrukturalismus // Orientace. 1968. Roč. 3. № 5. S. 21–27.

Svoboda K. Jan Mukařovský: Máchův Máj // Naše věda. 1931. Roč. 12. S. 17–20.

Svoboda K. O tak zvané formální metodě v literární vědě // Naše věda. 1934. Roč. 15. № 2. S. 37–45.

Svoboda K. Česká estetika po Hostinském // Naše věda. 1935. Roč. 16. № 1. S. 1–8.

Svoboda K. Durdíkova estetika // Naše věda. 1937. Roč. 18. S. 203–212.

Svozilová N. K vývoji pojetí některých základních lingvistických pojmů a termínů. K vývoji pojetí funkce // Slovo a slovesnost. 1988. Roč. 49. № 1. S. 64–71.

Veyne P. Jak se píšou dějiny. Červený Kostelec, 2010.

Wellek R. Dějiny českého verše a metody literární historie // Listy pro umění a kritiku. 1934. Roč. 2. S. 437–445.

How russian formalism conquered Serbia

Aleksandar Petrov

The first texts on Russian Formalism, mainly informative in nature, appeared in Serbia and Yugoslavia in the thirties of the preceding century [Захаров, 1932; Ocvirk, 1936, 1938]. However, the first application of the theories of Russian Formalism begins in Serbia as well as in Yugoslavia with the studies on verse by Kiril Feodorovich Taranovsky. In 1937 Taranovsky initiated his research in the field of Slavic comparative metrics and in 1939 he published in Belgrade in Serbian language his work “Methods and Tasks of Contemporary Scholarship on Verse as a Discipline on the Border Between Linguistics and Literary History” [Тарановски, 1939]. That article provided a more detailed theoretical and methodological support for the principles that served as a basis for Taranovsky’s PhD dissertation Russian Disyllabic Rhythms, defended in Belgrade 1941 and published in the Serbian language as a book in Belgrade [Тарановски, 1953].

Already in the opening sentences of his book Taranovsky confronts the ideas of “new theoreticians of verse” and “modern scholarship on verse” with the views of “traditional metrics”:

The view of new theoreticians of verse is that the basis of poetic rhythm is to be found in the fact that in verse, in certain intervals we expect the repetition of some rhythmic signals which may or may not occur. ‹…› The absence of such rhythmic signals or – as termed by traditional metrics – the deviations from the metrical pattern, are not any kind of “poetic license”, or some kind of failure of poetic rhythm as assessed by traditional metrics: on the contrary, herein lies the richness and beauty of poetic rhythm [Там же: 1].