Таковы, например: 1) Contra haereses.-1,11,3: «Alius vero quidam, qui et clarus est magister ipsorum...» (в латинском переводе)[1754]
и у Тертуллиана: «Accipe alia ingenia circulatoria insignioris apud eos magistri, qui...»;[1755] когда греческое имя ’Ercupaviiç (SiSâaKcAoç) переводится неправильно в обоих текстах: «clarus» и «insignioris».Или: 2) Contra haereses. 1,2, 3.
Тертуллиан: | Лат. Ириней: | Греч. Ириней: |
«[Primo quidem con-tristari propter incon-summationem gene-rationes] metuere post-remo, ne finis quoque insisteret».[1756] | «Primo quidem contri-statam propter incon-summationem genera-tionis: post deinde timu-isse, ne hoc ipsum finem habeat».[1757] | «Πρώτον μέν λοπηθηναι διά τό ατελές της γενέ-σεως, επειτα φοβηθηναι μηδέ αύτό τό είναι τελείως έχειν». |
Или: 3) Contra haereses. I, 5,2 — и Adversus Valent. Cap. XX, где у Тертуллиана[1758] и в латинском переводе стоит «archangelum» — в то время как в греческом подлиннике у Епифания «άγγελον».[1759] Или: 4) Contra haereses. 1,2,4 = Adversus Valent. Cap. X. | ||
Тертуллиан: | Лат. Ириней: | Греч. Ириней: |
«Enthymesin vero ejus et illam appendicem Passionem ab Horo relegatam et crucifi-xam...».[1760] | «Separata enim inten-tione ab ea cum appen-dice passione ipsam quidem intra Pleroma perseverasse; concupis-centiam vero ejus cum passione ab Horo sepa-ratam et crucifixam». | «Χωρισθείσης γάρ της Ένθυμήσεως άπ’ αύτης σύν τφ έπιγινομενφ πά-θει, αύτηνμένέντός Πληρώματος είναι; την δε ένθύμησιν αύτης cAv τφ πάθειύπο τοϋ 'Όρου άφο-ρισθήναι και άποστε-ρηθηναι»][1761] |
5) Или: Contra haereses. 1,2,2 = Advers. Valent. Cap. IX. | ||
Тертуллиан: | Лат. Ириней: | Греч. Ириней: |
«Α'έόή (viderit solo-ecismus, Sophia enim nomen est)... prorum-pit inpatrem inquirere, et genus contrahit vitii, quod exorsum quidem fuerat in allis aliis qui circa Nun, in hunc autem, id est in Sophiam, derivarat (ut solent vitia in corpore alibi connata in aliud membrum per-niciem su'am efflare)».[1762] | «Praesiliit... Aeon, hoc est Sophia, et passa est passionem... quae exor-sa quidem fuerat in iis, qui sunt erga Nun et Alethiam derivavit autem in hunc Aeonem, id est Sophiam...». · | «Προηλατο... Αιών, του-τέσπν ή Σοφία, καί επα-θε πάθος... 6 ένήρξα-το μέν έν τοΐς περί τον ΝοΟν καί ’Αλήθειαν, άπέσκηψε δέ εις τούτον...».[1763] |
Некоторые ошибки не могут идти в счет в виду неясности существующего текста. Так, возможно, что в греческом подлиннике поставленного у нас под № 1 места первоначально стояло не имя ’Етхрауг^, а одинаковое с ним по написанию слово есркрауг)^ = лат. с1ашз. К тому же здесь нет и полного совпадения между Тертуллианом и латинским Иринеем, ибо с1агиз и ¡П51§п1опэ — не одно и то же.
Не всеми также принято и приведенное нами чтение № 2. Землер, Кройман и Иордан не без права считают слова, поставленные у нас в скобках, позднейшей вставкой.[1764]
Случаи, подобные № 3, Иордан объясняет тем, что у Тертуллиана и латинского переводчика был, вероятно, под руками греческий текст, несколько отличный от сохранившегося доныне у Епифания.[1765]