Чешский с Карелом Чапеком. Рассказы из одного кармана

Ráno se zastavil na komisařství; byl trochu bledý a rozpačitý: „Tak co,“ ptal se ho policejní inspektor, „vzpomněl jste si na někoho, kdo vás třeba nenávidí?“

Pan rada potřásl hlavou. „Já nevím,“ řekl nejistě. „Totiž těch, kteří by mne mohli nenávidět, je tolik, že…“ A mávl bezradně rukou. „Poslouchejte, člověk ani neví, kolika lidem ublížil. To víte, u toho okna už sedět nebudu. Já jsem vás přišel poprosit, abyste tu věc nechali plavat.“