Hodina Býka

„Vyslechl jsem rozhovor dvou našich fyziků, náhodou, přísahám při Hadovi! Vypadá to, že rozřešili záhadu ochranného pole Pozemšťanů. Prudkými údery, kulkami nebo výbuchem se překonat nedá. Čím silnější úder, tím větší odrazová síla. Kdyby se však rozťalo pomalým náporem polarizovaného kaskádového paprsku, pak povolí.

Jeden z nich říkal, že by chtěl vyzkoušet svůj kvantový generátor, který nedávno sestrojil jako pracovní model.“

„Jména?“

„Du Ban-La a Niu-Ke.“

„Teď je to všechno?“

„Úplně všechno, veliký. Nic víc už nevím. Přísahám…“

„Můžeš jít. Dejte mu jehlu a plášť a odvezte ho, kam je třeba.“

K Nar-Jangovi, který si navlékal kalhoty, přistoupili „fialoví“.

„Ještě dva poslat za těmi fyziky. Ne, vemte jen Du Ban- La. S ženskou si člověk musí dát práci, ty jsou vždycky úpornější, i na speciálním sedle!“

Starší z „fialových“ se uklonil a zmizel za dveřmi.

Ostatní dovedli vědce až k východu. Sotva přestoupil práh, důstojník v černém, stojící mlčky stranou, vystřelil muži do zátylku dlouhou jehlu ze vzduchové pistole. Jehla se nehlučně vnořila mezi spodní část lebky a první obratel a přervala život Nar-Janga, dřív než si stačil uvědomit, že jakékoli podmínky, prosby a dohody se zločinci jsou nemožné.

Gen Ši pohybem prstu odvelel černého důstojníka a přešel do sousední místnosti, kde byly pulty a obrazovky dorozumívacích přístrojů. Otočil modrou svorkou a zavolal Kando Lelufa, alias Ka Lufa, třetího člena Rady, který vedl hospodářskou evidenci planety. Byl to malý obtloustlý muž v parádním obleku. Připomínal Zeta Uga, ale měl velkou bradu, žensky malá ústa a pisklavý hlas.

„Kando, budeš muset odvolat své návštěvy,“ prohlásil Gen Ši bez dlouhých úvodů. „Přijeď okamžitě ke mně, budeme odtud řídit jednu operaci. Naskýtá se nám vzácná příležitost, jak uskutečnit náš záměr…“

Neuplynulo ani půl hodiny, a oba členové Rady, dýmky v ústech, projednávali zákeřný plán.

Čas od času se Čojo Čagas uchyloval do tajných pokojů ve svém paláci. Ani Gen Ši nevěděl, co skrývají podzemní sály pod věží. Tentokrát byl vládce nepřítomen teprve den a noc, to znamenalo, že ještě přinejmenším čtyřiadvacet hodin bude planeta v rukou Gen Šiho a jeho společníka. Za tu dobu se dá mnoho stačit!

Plán byl jednoduchý. Rozhodli se uvěznit Fai Rodis a Vira Norina, mučením je donutit, aby řekli do televize všechno, co jim nařídí, a pak je co možná nejrychleji zlikvidovat.

Pozemšťané se nepustí do boje s celou planetou.

Výborné by ovšem bylo zapojit do akce hvězdolet, kdyby týráním přinutili velitelku expedice, aby přikázala udeřit na zahrady Coamu a zničit Čojo Čagase jako viníka. Síla korábu je ohromná. Z paláce zbude jenom jáma, v níž zahynou všichni pomocníci a ochránci vládcovi o něm samotném nemluvě. Pak se Gen Ši a Ka Luf stanou bez zvláštních otřesů a rizika prvními vládci ve státě. Co udělají se Zetem Ugem, to se ještě uvidí! Všechny svědky odklidí včetně hlupáka Taela, který se nehodí ani za pořádného špicla!

Pro budoucnost je třeba zřídit hluboké podzemní kryty.

Vždyť pozemské hvězdolety, jakmile jednou objevily cestu, určitě přiletí znovu.

„Nařídím, aby nikoho, koho chytí v hlavním městě neposílali do Chrámu Sladké Smrti, ani do vzdálených oblastí, ale utvořili z nich armádu podzemních pracovníků,“ řekl Gen Ši.

„Skvělá myšlenka,“ vypískl Ka Luf.

Zatímco se vládci nahoře umlouvali, do suterénu přivlekli ztlučeného Du Ban-La, který přesto stále kladl odpor.

Ukázalo se, že je mnohem tvrdším oříškem než lehkověrný denunciant Nar-Jang, a „fialoví“ ho musili posadit na umaaga. Oněmělý nelidským křikem, zalit potem a slzami fyzik se nakonec podvolil a v doprovodu celého konvoje trýznitelů jel pro svůj přístroj.

Když nastala noc, Fai sestoupila do podzemí, kde se konalo velké společné zasedání DŽI a KŽI. Bylo třeba dohodnout se konkrétně o dalším postupu v boji. Rodis poslouchala řečníky, a přitom nepřestávala uvažovat, jak by pomohla Viru Norinovi a jeho milé víle Su-Te. Nepochybovala o tom, jak rozhodnou všechny Rady Země. Nepošlou na Tormans expedici, dokud nevzejdou semena zasetá lidmi z Temného Plamene, nebo v nejhorším případě, dokud nebude jasné, že Hodina Býka nekončí a démoni vládnou na planetě dál. Nikdo nebude opakovat omyly starověkých kolonizátorů na Zemi, kteří se usadili v cizích zemích, aniž znali historii, psychologii nebo zvyky původních obyvatel, tím spíše, jestli obsazené národy měly svou vlastní vysoce rozvinutou kulturu.

Nebylo by špatné domluvit se s Čagasem, aby nechal na zdejší planetě Vira Norina legálně jako historika, pozorovatele a korespondenta do příletu příštího korábu. Ještě lepší možná bude záminka, že domněle přivolaný hvězdolet se zdržel a astronavigátor tu zůstane pro spojení s posádkou.

To zaručí Virovi alespoň po určitou dobu klidný život…

Z okolní temnoty vyvstal najednou pocit hrozného nebezpečí, a znenadání narostl jako zlověstné mraky přihnané prudkou vichřicí. Citlivá psychika varovala Fai. Poprvé za celou dobu pobytu na Tormansu pocítila, že se na ni valí smrtelná hrůza.