Třetí planeta smrti

Pro náčelníka nomádů jsou si všichni náčelníci rovni a je těžké přesvědčit ho o opaku. Temuchin a jeho důstojníci s tím měli spoustu zkušeností a ovládali všechny přesvědčivé argumenty. Ahankk ostře zahvízdl a do camachu vtrhla četa těžce ozbrojených vojáků s nataženými luky. Shanin byl přesvědčen.

„Už mě tohle krákorání otravuje,“ prohlásil, zívl a otočil se. „Teď si dám achadh s jednou ze svých žen. Všichni ven!“

Jason vyšel se svou čestnou stráží a zamířil k svému camachu. Důstojník ho zarazil, položil mu širokou ruku na hruď. „Temuchin si tě chce poslechnout teď. Zaboč tudy.“

„Dej tu ruku pryč,“ řekl Jason tiše, aby to poblíž stojící vojáci neslyšeli. „Půjdu si obléct svůj nejlepší kabátec a vezmu si novou strunu na nástroj, protože jedna z nich je už skoro přetržená.“

„Pojď hned,“ řekl Ahankk hlasitě, nechal ruku, kde byla, a strčil do Jasona.

„Nejdříve zajdeme do mého camachu. Je to hned támhle,“ odpověděl Jason stejně hlasitě. Současně vztáhl ruku a chytil důstojníka za palec. Tenhle hmat je úspěšný kdykoliv a Jasonovy svaly, zocelené dvojnásobnou gravitací, mu dodaly ještě něco navíc, a to něco navíc dávalo důstojníkovi pocit, že mu Jason odtrhává palec. Důstojník se zkroutil bolestí, vzdoroval a nemotorně sahal po meči přes ruku, protože jeho pravici Jason pomalu vyvracel.

„Zabiju tě tímhle nožem, který se ti opírá o pas, jestliže svůj meč vytáhneš,“ prohlásil Jason, držel přitom loutnu pod paží a tiskl kostnatý prst Ahankkovi do žaludku. „Temuchin přikázal, abys mě přivedl, ne abys mě zabil. Bude zuřit, jestliže si to spolu rozdáme. Tak co si vybereš?“

Důstojník ještě chvíli vzdoroval, rty stažené hněvem, pak meč pustil. „Půjdeme nejdřív do tvého camachu, aby ses mohl obléci do něčeho vhodnějšího, než jsou tyhle hadry,“ poručil hlasitě.

Jason mu pustil palec a vykročil, ale pootáčel se, aby měl důstojníka na očích. Ten kráčel vedle něho celkem klidně, třel si poraněný palec, ale z pohledu, který na Jasona vrhal, sálala nenávist. Jason pokrčil rameny a pokračoval v chůzi. Udělal si z něho nepřítele, to jistě, ale bylo nutné, aby vešel do stanu první.

Putování s Shaninem a jeho kmenem bylo vyčerpávající, ale bez zvláštních příhod. Ze strany příbuzných zabitého už nedošlo k žádným nepříjemnostem. Jason měl za svůj dřívější pobyt dost času, aby se pocvičil v žonglérském umění a odpozoroval zvyky a chování nomádů. Dojeli do Temuchinova tábora a usadili se tam přes týden.

Tábor nebylo zrovna vhodné označení, protože nomádi byli na míle rozptýleni podél znečištěného proudu plného odpadků, kterému říkali řeka, a to byl zřejmě největší tok v celé zemi. Protože zvířata musela zápasit o skrovnou potravu, každý kmen potřeboval velký kus území. Uprostřed všech těchto osad byl čistě vojenský tábor, ale Jason se ještě nedostal do jeho blízkostí. Ani s tím nepospíchal. Stačilo mu pozorovat a vštěpovat si do paměti vše z okolí, aby získal dostatečnou jistotu, že pronikne do srdce nepřítele. Temuchin ho totiž už jednou viděl, tváří v tvář, a dělal dojem člověka, který má dobrou pamě. Jason měl nyní tmavší ple a už dříve použil prostředek podporující vzrůst vousů, aby urychlil růst silných a temných knírů, které mu nyní padaly na bradu po obou stranách úst. Kromě toho mu Teca voperoval vložky, které mu změnily tvar nosu. Doufal, že to bude stačit. Nicméně by byl rád věděl, jak se o něm náčelník dozvěděl a co o něm slyšel.

„Vstávat, probuďte se!“ vykřikl a odhodil chlopeň camachu. „Půjdu před velkého Temuchina a podle toho se musím ustrojit.“ Meta a Grif pohlédli chladně na Jasona a důstojníka, který šel za ním, a ani se nenamáhali pohnout.

„Předstírejte úžas,“ dodal Jason pyrransky. „Pobíhejte kolem a tvařte se, že to na vás udělalo dojem, nabídněte tomuhle elegantnímu dacanovi něco k pití a taky k jídlu. Snažte se, aby si mě nevšímal.“

Ahankk se napil, ale nespouštěl z Jasona oči.

„Na,“ řekl Jason a podal loutnu Grifovi, „natáhni na ten krám novou strunu, nebo dělej, jako že ji vyměňuješ, když nebudeš moct nějakou najít. A neště se, když do tebe strčím. Je to součást naší hry.“

Grif se kabonil a bručel, ale jinak se choval dost poslušně, když do něho Jason strčil, aby se věnoval loutně. Jason si svlékl kazajku, vetřel si čerstvý tuk do obličeje a navíc ještě trochu do vlasů, pak otevřel skříňku. Sáhl dovnitř a vytáhl svou lepší kazajku a zároveň ukryl do dlaně malý předmět.

„A teď poslouchejte,“ řekl pyrransky. „Ženou mě k Temuchinovi a nemůžu se tomu vyhnout. Vzal jsem si jeden dentifon a další dva jsem nechal tady nahoře. Nasaďte si je, hned jak vypadnu. Udržujte spojení a zůstaňte ostražití. Nevím, jak se ten interview vyvine, ale kdyby se stalo něco nepříjemného, chci, abychom byli neustále v kontaktu. Možná že budeme muset rychle jednat. Držte se této tlupy a nezoufejte. My na ně vyzrajeme.“