Hodina Býka

Můžeme předpokládat, že z oblasti záporné gravitace se uprchlíci propadli do nulového prostoru, a odtud, přirozeně, sklouzli nazpět, přičemž v jediném okamžiku proletěli stovky parseků. Při naprosté neznalosti astronavigace byla zkáza hvězdoletu nevyhnutelná, ale čirou náhodou právě v místě kde se vynořili z nulového prostoru, byla planeta s podobnými vlastnostmi jako naše Země. Dnes víme, že planety našeho typu nejsou žádnou zvláštností a vyskytují se zpravidla v každé hvězdné soustavě s několika oběžnicemi.

Na tom by tedy nebylo nic neobvyklého. Ale planeta v galaktických šířkách, kde je hvězd poskrovnu, to je událost výjímečná. Ve starověku se říkalo, že bláznům přeje štěstí. A tak podnik utečenců ze Země, kteří se nedovedli podřídit nevyhnutelnému chodu historie, skončil úspěšně.

Vydali se tehdy nazdařbůh k právě objevené temné hvězdokupě poblíž Slunce, aniž tušili, že skvrna, obklopená pásem temné hmoty, není složitá soustava neviditelné hvězdy, nýbrž propast, místo, kde se rozšiřuje podélná struktura prostoru, obklopující undulaci Tamasu. Prohlédl jsem ještě jednou zápisy paměťových strojů 121. skupiny 26. informačního střediska Velikého Okruhu. Popisy obyvatel Tormansu jsou velice skrovné.

Expedice ze souhvězdí Cefea mohla pořídit jen několik snímků, z nichž se dá soudit, že Tormanťané jsou zcela podobní lidem, kteří před mnoha staletími uskutečnili svůj zoufalý pokus.

Koeficient bipolární pravděpodobnosti činí 0,4. Mozek Celkové Rozvahy vykazuje na všech obvodech ,ano’ s vysokým indexem. Akademie Hoře a Radosti se vyslovila také pro uskutečnění expedice.“

Vel Cheg opustil tribunu a jeho místo zaujal předseda Rady.

„Po předchozích argumentech nemá už Rada co řešit.

Podřizujeme se mínění planety!“

Sál odpověděl na předsedova slova záplavou zelených světel. Předseda pokračoval:

„Rada okamžitě začne s organizačními pracemi. Nejdůležitější a nejzávažnější bude výběr astronautů. Temný Plamen je náš druhý paprskový hvězdolet. Není velký a nemůžeme poslat tolik lidí, kolik by bylo třeba. Hvězdolet bude řídit osm lidí, z nichž nikdo nemůže být vystřídán, kromě navigátorů. Pět lidí navíc včetně velitele výpravy je maximum, jež může kosmické plavidlo pojmout, aniž by se v něm lidé nesnesitelně tísnili. Musíme s lítostí přiznat, že naše paprskové hvězdolety jsou zatím jen pokusné stroje a lidé, kteří je řídí, jsou vlastně průzkumníky nejnebezpečnějšího způsobu pohybu v kosmickém prostoru. Každý let, zejména do neznámých oblastí vesmíru, je spojen se smrtelným rizikem jako kdysi…“

V jedné z horních řad v sále zablikalo třikrát rudé světlo.

Zvedl se mladý muž v širokém bílém plášti.

„Je třeba zdůrazňovat nebezpečí? Naskýtá se přece možnost spojit se s bytostmi, které jsou součástí lidstva, vrženou náhodně do nekonečných dálek od rodné planety!“

Předseda potřásl hlavou.

„Vrátil jste se z Jupitera, a proto neznáte podrobnosti z celoplanetární diskuse. Jsou-li obyvatelé Tormansu bývalí Pozemšťané, pak jejich předkové dýchali tentýž vzduch jako my, mají s námi společné geny, stejnou krev, jak se říkalo v době, kdy odletěli ze Země. A je-li jejich život tak těžký, jak předpokládá Kin Ruch a jeho spolupracovníci, tím spíš si musíme pospíšit. Ale znovu připomínám, že nesmíme užít síly, nemůžeme k nim přijít jako karatelé, ani jako věrozvěsti dokonalejšího světa. Bylo by šílenstvím nutit je, aby změnili svůj život. Proto je zapotřebí co největšího taktu a zcela zvláštních metod při této neobvyklé expedici.“

„Co si od toho slibujete?“ zeptal se člověk z Jupitera.

„V každém případě je naší povinností přijít k nim jako lékaři jejich potíží, ať vyplývají z nevědomosti či ze špatných podmínek na planetě,“ odpověděl předseda a všichni členové Rady se zvedli jako jeden muž, aby jednomyslně vyjádřili svůj postoj.

„A co když oni nebudou chtít?“ namítl Jupiteřan.

Předseda s nechutí odpověděl:

„Obraťte se na Akademii Předvídání Budoucnosti. Ta už posoudí různé možnosti. My však musíme společně určit velitele expedice, dřív než se členové Rady rozejdou do jednotlivých pracovních skupin!“

Při jméně Fai Rodis, jež byla žačkou Kina Rucha, historika a znalce Rozděleného Světa, zajiskřil celý sál zelenými signály na znamení souhlasu.

„Myslím,“ dodal předseda, ještě než opustil tribunu, „že bychom měli vybírat lidi pokud možno mladší, a to i na specializovaná místa ve hvězdoletu. Mládež svou spontánností a silnými emocemi má mnohem blíž k éře Rozděleného Světa než lidé zralého věku. Proto by se v expedici na Tormans mohla dobře uplatnit.“

Místo pro vypuštění Temného Plamene bylo vybráno tak, aby startu mohlo přihlížet co nejvíce lidí. Danému účelu ideálně vyhovovala rovinatá step, vroubená nevysokými pahorky, na náhorní plošině Revat v Indii.

Hvězdolet musel až za hranici naší sluneční soustavy letět s anamezonovýmy motory, a pak v určeném bodě odstínit svou gravitaci v systému našeho prostoročasu, tak ab se ocitl na pokraji Tamasu v nulovém prostoru.