C'il Zero

Levou pazi mel pripoutanou klasick'ymi nemocnicn'imi popruhy, kter'e profesion'alov'e nekdy naz'yvali tak'e „ctyrklipka“. Byl to mekk'y modr'y popruh kolem jeho z'apest'i s tesn'ym b'il'ym nylonov'ym prouzkem na sponu. Druh'y konec byl pripevnen'y k ocelov'emu z'abradl'i jeho postele. Vzhledem k z'avaznosti jeho zlocinu byla jeho prav'a ruka pripoutan'a pouty.

Dvojice str'azn'ych pred jeho dvermi se bavila nemecky. Rais bedlive poslouchal; ten vlevo se jmenoval Luca a stezoval si, ze jeho zena zacala prib'irat. Rais si m'alem posmesne odfrkl; Luca s'am mel ke st'ihl'e postave pekne daleko. Ten druh'y jm'enem Elias byl naopak ve forme, ale pil k'avu v d'avk'ach, kter'e by mely b'yt pro vetsinu lid'i smrteln'e. Kazdou noc behem devades'ati minut az dvou hodin Elias volal nahoru nocn'iho nemocnicn'iho hl'idace, aby se mohl j'it osvezit. Elias si pak zasel ven na cigaretu, coz znamenalo, ze s prest'avkou na z'achod byl obvykle pryc osm az jeden'act minut. Rais posledn'ich nekolik noc'i str'avil tich'ym poc'it'an'im vterin behem Eliasovy nepr'itomnosti.

Takov'a pr'ilezitost byla dost tesn'a, ale na to byl pripraven.

S'ahl pod pokr'yvku pro naostrenou sponku z pera a pridrzel ji mezi konecky prstu lev'e ruky. Pak ji velice opatrne prehodil obloukem pres sv'e telo. Sikovne mu prist'ala na dlani prav'e ruky.

Pak prisla ta nejtezs'i c'ast jeho pl'anu. Nat'ahl z'apest'i tak, aby byl retez pout napnut'y, a v takov'e poloze zkroutil z'apest'i a pres zelezn'e z'abradl'i postele zasunul naostrenou spicku sponky do kl'icov'e d'irky pout. Bylo to tezk'e a nesikovn'e, ale nebylo to poprv'e, co se snazil dostat z pout; vedel, ze mechanismus uvnitr nich byl navrzen'y tak, aby se t'emer kazd'a pouta dala odemknout univerz'aln'im kl'icem. Tak'e vedel, ze vnitrn'i syst'em z'amku fungoval na jednoduch'em nastaven'i klapek. Retez vsak musel udrzovat napnut'y, aby pouta nezacala rachotit o z'abradl'i a neupozornila tak jeho str'az.

T'emer dvacet minut str'avil kroucen'im a ot'acen'im prolozen'ymi kr'atk'ymi prest'avkami, aby ulevil sv'ym rozbolavel'ym prstum a mohl se pak zase pustil do pr'ace. Konecne z'amek cvaknul a pouta se otevrela. Rais je opatrne odh'aknul ze z'abradl'i.

Jednu ruku mel volnou.

Nat'ahl ruku a zbezne odjistil prezku popruhu na lev'e ruce.

Obe ruce mel voln'e.

Ulozil sponku zpet pod prikr'yvku a vyt'ahl horn'i polovinu pera, kterou pevne sevrel v dlani tak, aby mu z n'i vycuhovala jen ostr'a spicka.

Mlads'i z policistu pred jeho dvermi n'ahle vstal. Rais zadrzel dech a predst'iral sp'anek. Elias nahl'edl dovnitr, aby ho zkontroloval.

„Mohl bys zavolat Francise?“ rekl Elias nemecky. „Mus'im na hajzl.“

„Jasne,“ rekl Luca a z'ivl. Pres vys'ilacku zavolal dolu nocn'imu nemocnicn'imu hl'idaci, kter'y obvykle st'al za pultem na prvn'im podlaz'i. Rais videl Francise nekolikr'at; byl to stars'i, huben'y chlap'ik, kter'emu mohlo t'ahnout na sedes'at nebo mu uz sedes'at bylo. Mel u sebe zbran, ale jeho pohyby byly pomal'e.

Presne v tohle Rais doufal. Ve sv'em stavu, kdy se st'ale zotavoval, se mu nechtelo stanout proti tomu mlad'emu policistovi.

O tri minuty pozdeji prisel Francis ve sv'e b'il'e uniforme a cern'e kravate a Elias vyrazil k toalet'am. Dva muzi prede dvermi si vymenili p'ar zdvorilostn'ich fr'az'i a Francis s tezk'ym povzdechem zaujal Eliasovo m'isto na plastov'e zidli.

Cas jednat.

Rais opatrne sklouznul na kraj postele a polozil chodidla na studenou dlazbu. Uz to byla nejak'a doba, co naposledy pouz'ival svoje nohy, ale veril si. Veril, ze mu svaly nezakrnely do takov'e m'iry, aby nezvl'adly to, na co je potreboval.

Opatrne a potichu se postavil – a pak se mu podlomila kolena. Zachytil se za okraj postele, aby neupadl, a vrhl pohled k otevren'ym dver'im. Nikdo neprisel; konverzace pokracovala. Ani jeden z muzu nic neslysel.

Rais roztresene st'al, popadal dech a pokusil se udelat nekolik tich'ych kroku. Nohy mel sice slab'e, ale vzdycky dok'azal naj'it s'ilu na to, co zrovna potreboval udelat – a ted potreboval b'yt siln'y. Jeho nemocnicn'i kosile byla na z'adech otevren'a a volne kolem nej povl'avala. Takov'y neslusn'y odev by mu jen prek'azel, takze si ho strhl a st'al v nemocnicn'im pokoji bez ostychu 'uplne nah'y.

S hrotem propisky sevren'ym v pesti se postavil tesne vedle otevren'ych dver'i a pak tise zap'iskal.

Oba z muzu ho zjevne slyseli, jelikoz se ozvalo zaskr'ip'an'i zidl'i, kdyz vstali ze sv'ych m'ist. Ve dver'ich se objevil Luca a nakoukl dovnitr.

„Mein Gott!“ zaseptal, kdyz zbezne vstoupil dovnitr a vsiml si pr'azdn'e postele.

Francis ho n'asledoval, ruku polozenou na rukojeti zbrane.

Jen co stars'i z muzu prekrocil pr'ah, Rais vyskocil kupredu. Vrazil hrot propisky do Lucova hrdla a zakroutil s n'im, aby mu pretrhl krcn'i tepnu. Z otevren'e r'any vystr'ikla krev a hojne potr'isnila protejs'i stenu.