A.
pole — moře — hřiště — letiště — vejceV.
pole! — moře! — hřiště! — letiště! — vejce!L.
polích — mořích hřištích — letištích — vejcíchI.
poli — moři — hřišti — letišti — vejciCvičení:
1.
Lidé pracovali na (pole). Postavili tam několik (letiště). Chodili jsme kolem (hřiště). Tatínek mluvil o různých (moře). V Praze se staví řada (nová sidliště). Která z (evropská letiště) znáte? Děti si hrají na (školní hřiště). Na (různá pracoviště) jsou počítače. Toto jídlo je bez (vejce). Na (městská koupaliště) je zakázano koupaní. Kolem města bylo hodně (ohniště).
2.
Tramvaj přijiždi o půlnoci. Na okraji města bylo koupaliště. V moři je velryba. Zpívám píseň o lidském srdci. Kolem ohniště stojí lidé. Student každy den je na koupališti. Kde je to velké letiště? Za mořem je kouzelné město.
СУЩЕСТВИТЕЛЬНЫЕ
типаN.
stavení — nadraží — představeníG.
stavení — nadraží — představeníD.
stavením — nadražím — představenímA.
stavení — nadraží — představeníV.
stavení! — nadraží! — představení!L.
staveních — nadražích — představeníchI.
staveními — nadražími — představenímiCvičení:
1.
Stojí před (nádraží, stavení, náměstí, nábřeží)
Došel až k (náměstí, nádraží, nábřeží, stavení)
Zlobí se kvůli (kouření, cukroví, zpívaní, rozhodnutí, čekaní)
Mluvil o (přízemí, umění, čtení, hospodářství)
2.
Na (nádvoří) bylo čisto. V (hluboká údolí) ještě je sníh. V Minsku je několik (autobusová nádraží). Byli jsme tam v (různá roční období). V (poslední poschodí) vždy bydleli studenti. Na (nádraží) už nejsou kulturní místnosti. Vraceli z (noční představení) až ráno. Na (která náměstí) jsou sochy? Na těch (zabradlí) budou květy. Dlouho jsme mluvili o (nová stavení). K těm (tvá umění) patří i kino. V (tá cvičení) nejsou chyby.
СУЩЕСТВИТЕЛЬНЫЕ С НЕРАВНОСЛОЖНОЙ ОСНОВОЙ
тип
N.
kuřata — štěňata — hrabata — но: dětiG.
kuřat — štěňat — hrabat — dětíD.
kuřatům — štěňatům — hrabatům — dětemA.
kuřata — štěňata — hrabata — dětiV.
kuřata! — štěňata — hrabata — děti!L.
kuřatech — štěňatech — hrabatech — dětechI.
kuřaty — štěňaty — hrabaty — dětmiСуществительные этого типа имеют во множественном числе окончания по типу
Особую форму склонения имеет существительное
Cvičení:
1.
Děti mají rády všechna…, zejména… a…
Všechna… jsou hravá, ať jsou to děti… nebo…
V ZOO mají několik…. Vyber si jedno z… Bylo tam i pár…. Na stromech je ještě hodně…
Ptáci mají v hnizdách…. Kdo v pohádkách lítá na….?
Mluvime o našich…. Babičky s… jsou v parku.
V Karlových Varech byli…. a… Na dvoře máme… Koupila jsem kilo…
2.
Kotě si hrálo se štěnětem. Moje ditě má rádo domácí zvíře. Viděl jsem medvídě a lvíče. Ditě se boji přistoupit k strašnému zvířeti. Kachna plavala s kachně. Co jsi řekl našemu děvčeti? Dej tu hračku ditěti. Do tábora jsem jel s děvčetem ze sousední školy. Chlapec vzal děvčeti jeji velký batoh a nesl ho sam.
3.
без котят, с графами, о щенках, на мётлах, с детьми, дать котёнку, о медвежатах, к львятам, о князьях, с детёнышами, о птенцах
СУЩЕСТВИТЕЛЬНЫЕ ГРЕЧЕСКОГО ПРОИСХОЖДЕНИЯ
тип
N.
dramata — axiomata — témataG.
dramat — axiomat — tématD.
dramatům — axiomatům — tématůmA.
dramata — axiomata — témataV.
dramata — axiomata — témata!L.
dramatech — axiomatech — tématechI.
dramaty — axiomaty — tématyCvičení:
1.
O (dogmata) nepochyboval. Pracuje podle (přiložená schémata). V někte-rých (dramata) hrdinou je starší člověk. Našel jsem seznam (témata) vědeckých prác. Nakreslil jednoduchá (schémata) budov.(antická dramata) jsou na programech každého divadla. Pěkná (arómata) byla ve vzduchu. Ke dopisu připojil nekolik (schémata). Napiště článek na některé z (témata).
2.
Nesouhlasí s dogmatem. Dej sklenici k tomu prizmatu. Ostrovského drama jsem viděl v divadle. Nemluv o žádném axiomatu.
СУЩЕСТВИТЕЛЬНЫЕ ИНОСТРАННОГО ПРОИСХОЖДЕНИЯ
тип
N.
muzea — alba — stipendia — gymnáziaG.
muzei — alb — stipendií — gymáziíD.
muzeim — albům — stipendiům — gymnáziůmA.
muzea — alba — stipendia — gymnáziaV.
muzea! — alba! — stipendia — gymnázia