pán Bobeš, pán Sykora, pán Staněk, pán Frühaufer, pán Růžička, pán Vlček, pán Klaus, pán Charanza, pán Kozlov, pán Sykora, pán Novotný, pán Zich
5. Раскройте скобки:
a)
Jan čekal u (strom, obchod, lékař, syn, telefon, autobus, Petr, učitel)
Přišel bez (dáma, neteř, teta, přítelkyně, uniforma, kniha, radio, časopis)
Díval se do (slovník, kalendář, krabice, propast, sklo, papír, nebe, kuchyň)
Vyšel z (park, kavárna, kino, restaurace, děkanát, garáž, město, byt,)
b)
Zapsal si do (sešit)… adresu (archivář)…
Dostal jsem to od (pan prodavač)…
Od (známá dívka)… šel do (práce)…
Z (otevřený sešit)… vypadl kousek (papír)…
Dej do (zimní kabat)… rukavice.
Přijdu do (půlnoc)…
Vezmi si kousek (maso)… a trochu (čaj)…
Chci koupit ještě litr (mléko)… a čtvrtku (máslo)…
Byl na stanici (metro)…
Z (fakulta)… přijdu do (oběd)…
Půjdeš do (letní kino)… nebo do (zahrada)…?
Pojedeme do (Brno)… a potom do (Vídeň)…
Dana chodi do (obchodní dům)… každý den.
Îe tam od (ráno)… do (večer)…
Letěl z (Londyn)… do (Madrid)…
6.
а) литр молока, немного сахара, мало черного кофе, много плзеньского пива, килограмм сыра, кусок хлеба, бутылка холодного лимонада, чашка горячего чая, стакан тёплой воды, много свободного времени, мало сметаны (
б) без той молодой девушки, рядом с тем новым театром, вокруг старого дедушки, в течение этого года, от вашей новой учительницы, в тот новый город, до вашему договору (
Запомните:
С родительным падежом употребляются предлоги:
do
—od
—u
—z
—vedle
—během
—kolem -
podle
—Урок 9
ДАТЕЛЬНЫЙ ПАДЕЖ (
В дательном падеже единственного числа существительных наблюдаются следующие окончания:
[Mž]
ten náš známý pán — tomu
našemu znamému pánoviten tvůj Karel Horák — tomu tvému
Karlu Horákovimůj učitel Karel — mému
učiteli (ovi) Karlovisvůj přítel Tomáš — svému
příteli Tomášovi[Mn]
tvůj malý stůl — tvému
malému stolunáš moderní byt — našemu
modernímu bytusvůj velký pokoj — svemu velkému
pokojiten letní den — tomu
letnímu týdnu[F] — ka > ce, ha > ze, ga > ze, ra > ře,cha > še
naše nová pošta, sousedka — naší
nové poště, sousedcemá hezká řena, Praha — mé
hezké ženě, Prazemá modrní nemocnice, Olga — mé
moderní nemocnici, Olzetvá stará skříň, sestra — tvé
staré skříni, sestřetvá velká kuchyně, sprcha — tvé
velké kuchyni, sprše[N]
tvé moderní auto — tvému
modernímu autuvaše velké město — vašemu
velkému městunaše italské umění — našemu
italskému uměníKe komu? K čemu? Komu? čemu
?Jdu k mostu,
k pokoji.Jdu k sestře
, k přitelkyni, k věži.Jdu k oknu,
k moři, k náměstí.Jdu ke kamarádovi
, ke Karlovi, k ministrovi, k doktorovi, k Tomášovi.Jdu ke kamarádu
Karlovi, k doktoru Bártovi, k ministru Rašínovi.Jdu k panu prezidentovi.
TEXT. Na návštěvě
Dnes mám volno, proto půjdu ke své
staré známé Zuzaně Parolkové.Budu tam asi hodinu. Zuzana na mně
čeká už od včerejška. Spolu dlouho hovořime a potom jdeme k její sousedce Evě.Ta je doktorka, ale k paní
doktorce na polikliniku půjdu zítra. Dnes je doma a chce si odpočinout. Nerada mluví o své praci doma. Zítra má narozeniny. K zítřejšímu večírku už něco připravuje. Ale dnes píjeme jen kávu. Ke kávě máme koláč a sušenky. Potom musím jít ke své nemocné babičce, která na mně také dlouho čeká.Slovníček:
mít volno =
odpočinout =
čekat na koho, na co =
zitřejší =
včerejšek =
koláč =
Личные местоимения в дательном падеже:
k, ke
Přijdeš ke mně
večer?Přijdu k tobě
večer.Půjdu k němu
na návštěvu.Půjdu k ní
na návštěvu.Půjdu k ním
na návštěvu.mi = mně, ti = tobě, mu = (k) němu, jí = k ní, k nám, k vám, jím = k ním