Plukovn'ik bouchl do stolu
(полковник ударил /кулаком/ по столу). „Hergot sakra (черт, дьявол), na to jsem nevzpomnel (я про это не подумал: «не вспомнил»)! Pockej (подожди), tam bydl'i nejak'y zid (там живет какой-то еврей), reditel banky nebo co (директор банка или что-то в этом роде). Zatracen'a vec (чертовщина/проклятье), ted uz do toho vid'im (теперь я понимаю)! Vrzale (Врзал„J'a bych r'ad videl tu sp'izku
(я бы с удовольствием осмотрел чулан),“ rekl podplukovn'ik vyh'ybave (уклончиво сказал подполковник;Plukovn'ik bouchl do stolu. „Hergot sakra, na to jsem nevzpomnel! Pockej, tam bydl'i nejak'y zid, reditel banky nebo co. Zatracen'a vec, ted uz do toho vid'im! Vrzale, mne se zd'a, ze jsme na stope!“
„J'a bych r'ad videl tu sp'izku,“ rekl podplukovn'ik vyh'ybave.
„Tak pojd
(проходи;„Tak pojd. Tudy, tudy,“ vedl ho plukovn'ik horlive. „Tady to je. Na tom nejvyss'im reg'ale byla ta krabice. M'ary,“ zarval plukovn'ik, „tady nem'ate co koukat! Jdete na pudu nebo do sklepa!“
Podplukovn'ik si obl'ekl rukavice
(подполковник надел перчатки) a vysvihl se na okno (и вскочил на окно;Podplukovn'ik si obl'ekl rukavice a vysvihl se na okno, kter'e bylo ponekud vysoko. „Vyp'aceno dl'atem,“ rekl prohl'izeje okno. „Okenn'i pazen'i je ovsem z mekk'eho dreva; pane plukovn'iku, to rozst'ipne kazd'y kluk.“
„Zatr'apen'a vec
(чертовщина),“ divil se plukovn'ik. „Zatracen'i lid'e (проклятые людишки), ze delaj'i tak mizern'a okna (которые делают такие никудышные окна;