„To nestoj'i za to
(не стоило: «оно того не стоит»),“ zavrcel odm'itave plukovn'ik (проворчал полковник, стараясь его спровадить;„To je divn'e
(странно),“ m'inil pan Pistora (размышлял пан Пиштора), „ze nem'akli v'ic (что больше /ничего/ не взяли;„Je to moc divn'e
(это очень странно),“ rekl horce plukovn'ik (горько сказал полковник). „Ale po tom v'am nic nen'i (но вас это не касается).“„Asi je nekdo vyrusil
(видимо, им кто-то помешал),“ zaz'aril pan Pistora v n'ahl'em osv'icen'i (просиял пан Пиштора внезапным озарением;„Tak m'a'ucta
(ну, мое почтение), pane,“ utal plukovn'ik (оборвал его полковник;„Pros'im
(извините),“ pravil pan Pistora s neduveriv'ym 'usmevem (продолжал пан Пиштора с недоверчивой улыбкой), „to j'a bych se na ten spajz dr'iv musel pod'ivat (прежде я должен осмотреть чулан;„To nestoj'i za to,“ zavrcel odm'itave plukovn'ik. „Ukradli jenom… jenom krabici s makar'ony. Nechte to laskave plavat.“
„To je divn'e,“ m'inil pan Pistora, „ze nem'akli v'ic.“
„Je to moc divn'e,“ rekl horce plukovn'ik. „Ale po tom v'am nic nen'i.“
„Asi je nekdo vyrusil,“ zaz'aril pan Pistora v n'ahl'em osv'icen'i.
„Tak m'a'ucta, pane,“ utal plukovn'ik.
„Pros'im,“ pravil pan Pistora s neduveriv'ym 'usmevem, „to j'a bych se na ten spajz dr'iv musel pod'ivat.“
Plukovn'ik chtel vybuchnout
(полковник хотел вспылить), ale pak se poddal sv'e b'ide (но потом поддался своему горю;Pan Pistora se nadsene rozhl'izel po 'uzk'e komurce
(господин Пиштора с энтузиазмом оглядывался в тесной каморке;„Co pros'im
(что, простите)?“ ptal se ostre plukovn'ik (резко спросил полковник;Plukovn'ik chtel vybuchnout, ale pak se poddal sv'e b'ide. „Tak pojdte,“ rekl znechucene a vedl toho clov'icka do sp'ize.
Pan Pistora se nadsene rozhl'izel po 'uzk'e komurce. „No jo,“ rekl potesene, „vyp'acil okno dl'atem; tak to byl Pepek nebo Andrl'ik.“
„Co pros'im?“ ptal se ostre plukovn'ik.