„No (ну), ten by usel (он бы подошел;
„Koukejte, Hejdo, na ten deltoides,“ pravil soudce Tucek. „A ten dvojhlav'y sval – co tomu r'ik'ate?“
„No, ten by usel,“ m'inil pan Hejda znalecky. „Ale brisn'i svaly nejsou dost vypracovan'e. Pane okresn'i, na vrh koul'i je potreba brisn'ich svalu, v'ite, jak se ot'ac'i trup. Kdybych v'am uk'azal sv'e brisn'i svaly!“
„Clovece (дружище),“ brucel soudce (ворчал судья), „vzdyt to je bricho (ну и живот;
„Protoze je neoh'ybaj'i (потому что они их не сгибают),“ pravil pan Hejda kriticky (критично заметил пан Гейда). „Tohle prec nejsou z'adn'e nohy (это вообще не ноги;
„Clovece,“ brucel soudce, „vzdyt to je bricho, koukejte ty hrboly; hergot, to je hrudn'ik,“ rekl p'ichaje prstem do zlat'eho chm'yr'i Vaskov'ych prsou. „Ale nohy jsou slab'e; tihle venkovani maj'i vubec spatn'e nohy.“
„Protoze je neoh'ybaj'i,“ pravil pan Hejda kriticky. „Tohle prec nejsou z'adn'e nohy; pane, vrhac mus'i m'it nejak'e nohy!“
„Obratte se (повернитесь),“ vyjel pan soudce na mlad'eho cihl'are (наехал пан судья на молодого «кирпичника»;
„Tady od ramen to je dobr'e (здесь /начиная/ от плечей все хорошо),“ m'inil pan Hejda (размышлял пан Гейда), „ale dole (но внизу), to nen'i nic (ничего нет), ten chlap nem'a v trupu z'adn'y svunk (у него в теле нет размаха). J'a mysl'im (я думаю), pane okresn'i (пан судья), ze to nehodil (что бросил не он).“
„Tak se oblecte (одевайтесь),“ utrhl se soudce na cihl'are (набросился судья на «кирпичника»). „Poslouchejte (послушайте), clovece (дружище), posledn'i slovo (в последний раз /спрашиваю/): hodil jste ten k'amen nebo ne (это вы бросили тот камень или нет)?“
„Obratte se,“ vyjel pan soudce na mlad'eho cihl'are. „A co ta z'ada?“
„Tady od ramen to je dobr'e,“ m'inil pan Hejda, „ale dole, to nen'i nic, ten chlap nem'a v trupu z'adn'y svunk. J'a mysl'im, pane okresn'i, ze to nehodil.“
„Tak se oblecte,“ utrhl se soudce na cihl'are. „Poslouchejte, clovece, posledn'i slovo: hodil jste ten k'amen nebo ne?“