„V'ite, M'arinko,“ pravil toho vecera pan Kolda, „j'a v'am reknu, mne se ten Rosner dost l'ibil. Docela mil'y clovek, ze jo! J'a mysl'im, ze mu nedaj'i v'ic nez rok.“
„J'a jsem se primluvil,“ rekl cetn'ik Panenka zard'ivaje se, „aby mu dali dve deky. On nen'i zvykl'y sp'at na kavalci…“
„To je dobre,“ m'inil pan Kolda. „A j'a reknu dozorci, aby s n'im sem tam promluvil. Aby ten Rosner teda videl, ze zas je mezi lidma.“
Rekord
(Рекорд)
„Pane okresn'i (господин районный = господин судья;
„Jen si, clovece, udelejte pohodl'i (дружище, только сделайте себе комфорт = располагайтесь поудобнее;
„Pane okresn'i,“ hl'asil cetn'ik Hejda okresn'imu soudci Tuckovi, „tak tu m'am jedno tezk'e ubl'izen'i na tele. Himl, to je horko!“
„Jen si, clovece, udelejte pohodl'i,“ radil mu pan sud'i.
Pan Hejda postavil pusku do kouta (пан Гейда поставил ружье в угол;
„Co m'a na tom b'yt (что здесь должно быть = что я должен увидеть)?“ ptal se p'an soudce r'ypaje do toho kamene tuzkou (спросил пан судья, тыкая в камень карандашом). „To je bulizn'ik, ne (это булыжник, нет = не так ли)?“
Pan Hejda postavil pusku do kouta, hodil prilbu na zem, odepjal remen a rozepjal si kab'at. „Uf,“ rekl. „Zatracen'y holomek! Pane soudce, takov'y pr'ipad jsem jeste nemel. Tak se pod'ivejte.“ Po tech slovech zvedl neco tezk'eho, zav'azan'eho v modr'em kapesn'iku, co prve nechal lezet u dver'i, rozv'azal uzl'iky a vybalil k'amen velik'y jako lidsk'a hlava. „Jen se na to pod'ivejte,“ opakoval dutklive.
„Co m'a na tom b'yt?“ ptal se p'an soudce r'ypaje do toho kamene tuzkou. „To je bulizn'ik, ne?“