„Clovece Hejdo (дружище Гейда),“ rekl soudce (сказал судья), „tohle snad nen'i mozn'e (это невозможно;
A co byste rek, pane okresn'i: ten spag'at stacil akor'at k druh'emu brehu; a to jeste pak prijde kus hr'aze a teprve nahore je cesticka. J'a jsem to trikr'at premeril: od toho kol'iku na tu cesticku, to je navlas devaten'act metru a dvacet sedm centimetru.“
„Clovece Hejdo,“ rekl soudce, „tohle snad nen'i mozn'e; devaten'act metru, to je nejak'a d'alka; poslouchejte, nest'al on ten clovek ve vode, jako uprostred reky?“
„To me taky napadlo (я тоже так подумал)!“ pravil pan Hejda. „Pane okresn'i, od jednoho brehu k druh'emu je hloubka (между берегами глубина), pres dva metry (больше двух метров), protoze tam je takov'y z'akrut (потому что там заворот/поворот/извилина). A po tom kamen'i byl jeste dol'ik v hr'azi (от камня осталось углубление/выемка в запруде); v'ite (знаете), ten druh'y breh tak trochu vydl'azdili (противоположный берег частично вымостили /камнями/), aby ho tam nebrala voda (чтобы его не размывало: «чтобы его не забирала вода»). Ten clovek vytrhnul ten k'amen z hr'aze (тот человек вытащил камень из плотины;
„To me taky napadlo!“ pravil pan Hejda. „Pane okresn'i, od jednoho brehu k druh'emu je hloubka, pres dva metry, protoze tam je takov'y z'akrut. A po tom kamen'i byl jeste dol'ik v hr'azi; v'ite, ten druh'y breh tak trochu vydl'azdili, aby ho tam nebrala voda. Ten clovek vytrhnul ten k'amen z hr'aze a mohl jej hodit jenom z cesticky, protoze ve vode by nestacil a na hr'azi by sklouzl. To tedy znamen'a, ze hodil devaten'act cel'ych dvacet sedm setin metru. V'ite, co to je?“
„Treba mel prak (например, что у него была рогатка/праща),“ m'inil soudce nejiste (неуверенно/с сомнением размышлял судья).